„Ješitnost stejně jako Pýcha, nás pronásleduje až na samý vrchol vědomí. Toto slovo je většině z nás nepříjemné a nechceme s ním mít nic společného. Na rozdíl od pýchy, která potřebuje publikum, je ješitnost daleko niternější záležitostí. Ješitnost je jako lišejník přirostlý pevně ke skále v těch nejvyšších nadmořských výškách.
Ješitnost je zamilovaností do vlastní jedinečnosti. Učí nás milovat sami sebe. Přestává být ješitností až tehdy, když si uvědomíme, že milovat sám sebe vlastně znamená milovat všechny lidi, což je odhalení vyžadující totální kvantový skok ze svého já.“ – tolik výňatek z textu Richarda Rudda, Genové klíče odemykají vyšší záměr ukrytý v naší DNA.
Projevy ješitnosti jsou vyjádření strachu z toho, že když otevřeme své srdce a budeme poslouchat svou intuici, přijdeme o svou osobní sílu. Ve skutečnosti právě tím, že sami sebe oddělujeme od svých emocí a tím i o přirozené dýchání, ubíráme sami sobě svou osobní sílu. A tím pomáháme strachu, aby sílil.
Pocit povýšenosti nad ostatními – elitářství známe v nějaké formě každý. Od přehlížení bezdomovce přes odsuzování přistěhovalců až po kritizování politiků. A nevyhýbá se to ani duchovně vyspělejším lidem, pokud se vyvyšují nad ty, kteří dle jejich názoru nepracují na sobě.
Ješitnost má ještě jednu podobu – zlomyslnost. Tak se chovají i nevědomě ti lidé, kteří ze strachu dávají průchod hněvu. Ačkoli mají dar vycítit příčinu nějakého problému, vyjádří to takovými slovy a takovým tónem hlasu, že druhému člověku ublíží. Umí se totiž opravdu strefit do toho nejcitlivějšího místa. Jejich zákeřné jednání často není předem promyšlené. Mívá však často velmi bolestivé následky pro obě strany.
Když si uvědomíme program mysli a tím podstatu strachu, jsme na půl cestě ke skrytému daru ješitnosti. Tím je dar rozlišování. Když dokážeme rozlišit, kdo a co je pro nás dobré, užitečné a rozvíjející, pak získáme mnoho energie, která se projeví tvořením – uměním.
Naše intuice nás povede od manipulátorů k pravdě a čistotě. úkolem ješitnosti – zpracovat strach a objevit to, co se pod strachem skrývá.
Každého z nás čeká velký úklid – sám sobě přiznat, že někde v hloubi se krčí nebo dokonce bobtná strach. Přiznat si to chce velkou odvahu. Ta však bude vždy odměněna – získáte energii a projeví se vaše tvůrčí energie.
Jak to udělat, abych strach zmizel?
Je mnoho způsobů, jak se přeprogramovat. Doporučuji energetickou psychologii – mentální programování. Samotný postup není složitý a naučí se to každý, kdo jen trochu chce.
Náročnější už jsou prohlášení, která se používají. Proto je vhodné, aby při řešení většího problému člověk navštívil terapeuta, který už ví, jak se ptát a na co se ptát.
A jak poznáte, že máte problém vyřešený? Když už o problému vlastně nebudete vědět. Příklad: klientka řešila problém s koleny, že nemůže jezdit na kole. Po měsíci, když jsme se viděly, na otázku, jak se jí jezdí na kole, odpověděla: „Dobře, proč se ptáš?“
Přeji vám hodně odvahy, hodně energie a hodně inspirace.
