— obrazek branky do zarostle zahrady
Chcete být spokojení?
Chcete být vědomým programátorem svého života?
Naučím vás to.
To vám mohu slíbit hned teď. Vím totiž, že v tomto okamžiku tyto řádky čte mentální programátor(ka). Možná to je pro vás novinka. Je to však pravda. Každý člověk, každou vteřinou, každou myšlenkou programuje.
Vzpomeňte si, kdy se naposled splnilo nějaké vaše přání? Potkali jste se s člověkem, na kterého jste mysleli. V rádiu hráli písničku, na kterou jste si mysleli. Dostali jste informaci, kterou jste potřebovali. Tato drobná přání se nám plní stále. Často si jich ani nevšimneme.
Na ta větší přání se už musíme trochu více snažit. Nejen myšlenkou. Už je nutné přiložit ruku k dílu. Podniknout dílčí kroky. Přesto tou hnací silou je naše myšlenka na konečný cíl, naše touha. Tak se nám plní celoživotní přání a my jsme spokojení – Můj životní příběh – jak si splnit sny.
Jenže stejně to probíhá, když máme strach z toho, co se může stát, protože máme nepříjemnou zkušenost z nějaké situace v minulosti. Věnujeme mentální energii představě nebo se ztotožníme s názorem rodičů, partnera, televizního zpravodajství. A už se vezeme. A aby se to všechno potvrdilo, sami nebo někdo z blízkého okolí prohlásí: „Já to říkal(a)“.
„Strach je emoce, vznikající jako reakce na hrozící nebezpečí. Doprovázejí ho neurovegetativní projevy, zpravidla zblednutí, chvění, zrychlené dýchání, bušení srdce, zvýšení krevního tlaku, někdy husí kůže. Jde o normální reakci na skutečné nebezpečí nebo ohrožení, která má jedince připravit na útěk, únik nebo obranu.
Převzato z Wikipedie
Strach motivuje k vyhnutí se nebezpečí nebo k útěku před ním.
Kde to není možné, tam se často strach mění na agresi.
Strach rozlišujeme na atavistický, který je vrozený (strach z bouře, ze tmy, z některých zvířat) a naučený (strach ze stáří, osamělosti, ztráty zaměstnání atd.).
Strach může mít různé stupně podle intenzity: obava, bázeň je méně intenzivní strach, který lze poměrně snadno překonat, hrůza, děs, zděšení je velmi intenzivní strach vystupňovaný v afekt.
Strach je třeba odlišovat od úzkosti, která má zpravidla delší trvání a nemá jasné zacílení – člověk trpící úzkostí nedokáže přesně vyjádřit, čeho se bojí. Zvláštní formou strachu je tréma, strach z neúspěchu a veřejného ponížení.
Strach jako emoce je velmi snadno přenosný na další lidi a vypukne panika
Lidé pak často prchají, aniž by věděli, před čím. Strach také podporuje ovlivňování. Člověka, který má strach, snadno oklamou jeho smysly, takže věří, že vidí nebo slyší něco hrůzného – rčení říká, že strach má velké oči. Právě sugestibilita strachu je jedním z hlavních kořenů vzniku různých pověstí, strašidelných příběhů, historek o zjevení apod.
Existují také chorobné formy strachu
Nepotlačitelný strach z konkrétních předmětů a situací se označuje jako fobie (klaustrofobie – strach z malých uzavřených prostor, arachnofobie – strach z pavouků atd.).
Strach se vyvíjí s věkem, od jednoduchých úlekových reakcí kojence, k reakcím na složitější situace (neznámé prostředí, nečekaný smyslový podnět).
Strach se postupně mění s prožitými zkušenostmi a více se váže na představivost.
Přestože strach se původně vyvinul jako negativní, varující emoce, pro mnohé lidi jsou určité formy strachu příjemné a často si jej úmyslně vyvolávají – sledováním, čtením či vyprávěním hrůzostrašných příběhů (hororů), ale také provozováním tzv. extrémních sportů.
Některé pohádky vyprávějí o lidech, kteří neznají strach, nejznámější je Nebojsa a Jak se Franta naučil bát.
Strachu se používá jako nástroje k manipulaci
Na příklad v politickém boji bývá využíván k manipulaci s voliči.“
Strach má tolik tváří, kolik je na světě lidí. Ve skutečnosti je jenom jeden.
A ještě to je iluze.
Nabízím změnu úhlu pohledu
- Strach není skutečný, protože v přítomnosti není. V přítomnosti je pouze situace, kterou je nutné vyřešit. Nabízí se reakce „zaútoč nebo uteč“. Ať se v minulosti stalo cokoli, dalo se to přežít. Ať se v budoucnu stane cokoli, zase půjde o situaci, která má vždy minimálně dvě řešení.
- Strach je program. Myšlenkový program založený na vzpomínce nebo představě.
- Strach je infekční program.
- Strach byl a je dobrým sluhou, pak se jedná o opatrnost.
- Strach je špatným a krutým pánem, kterému jen člověk sám může ale nemusí dát moc.
Jsem přesvědčena, že je nutné ukazovat cestu, jak se vypořádat se strachem a nemocí.
Já tu cestu znám. Stala jsem se mentální programátorkou.
— obrazek vstupenka do parku
